Výživa psů s onemocněním srdce

Onemocnění srdce patří u psů mezi rozšířené zdravotní problémy a po nádorových onemocněních jsou druhým nejčastějším důvodem jejich úmrtí. V literatuře se uvádí, že onemocněním srdce trpí přibližně 10-11 % psů. Nejčastěji se u nich vyskytují chronická onemocnění srdečních chlopní nebo dilatační kardiomyopatie (DCM). Chronickým onemocněním chlopní trpí zejména malá plemena psů, jako je kavalír King Charles španěl, pudl, jezevčík nebo malý knírač, DCM se vyskytuje především u velkých plemen psů, nejčastěji u irského vlkodava, německé dogy, bernardýna, novofundlandského psa, boxera a dobrmana. Následkem onemocnění srdce bývá chronické srdeční selhání, což je stav, kdy srdce již není schopno plnit dostatečně své funkce, zásobovat tkáně kyslíkem a potřebnými živinami a odstraňovat odpadní látky a oxid uhličitý. Srdeční selhání se projevuje slabostí, sníženou schopností snášet zátěž, dušností, kašlem, případně i krátkou ztrátou vědomí. Může docházet také k nahromadění tekutiny v dutině břišní, které se projeví zvětšením objemu břicha při celkově horší výživné kondici. Psi trpící chronickým selháním srdce mívají často sníženou chuť k příjmu potravy (anorexie) a zhoršenou výživnou kondici provázenou výrazným úbytkem svalové hmoty (kachexie). Tento stav je zvláště nebezpečný a bývá spojován s kratší dobou přežití pacienta. Kachexie se ztrátou svalové hmoty byla zjištěna u necelých 50 % psů s chronickým selháním srdce. Na rozdíl od lidí nebývá u psů obvykle příčinou onemocnění srdce obezita, může ale zhoršovat jeho průběh i prognózu.

Hlavním cílem výživy psů se srdeční kachexií je zajistit v krmné dávce dostatečný přísun energie a kvalitních proteinů. Krmivo musí být vysoce stravitelné, chutné a energeticky vydatné, s dostatečným obsahem plnohodnotných bílkovin. Chutnost krmiva lze zlepšit ohřátím na tělesnou teplotu nebo přidáním složek zlepšujících jeho chuť a vůni (např. jogurt, masový vývar, javorový sirup nebo med). Pomoci může také krmit menší dávkou víckrát za den nebo přejít na jiný typ krmiva, např. ze suché stravy na konzervovanou nebo na vyváženou domácí stravu. Doplnění rybího oleje s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin může u psů snížit produkci prozánětlivých látek, zlepšit jejich výživný stav a současně přispívá k vyšší chutnosti krmiva.

Pokud je pes naopak obézní, je třeba krmit ho vyváženou nízkoenergetickou dietou se sníženým obsahem tuku a stravitelných sacharidů a s dostatečným množstvím kvalitních proteinů. Obezita způsobuje závažné změny, které mohou komplikovat průběh i léčbu srdečního onemocnění, proto je nutné zahájit účinný redukční program. Bílkoviny mají v redukčních dietách zvláštní význam. Příjem nízkoenergetické stravy s vyšším poměrem bílkovin oproti energii významně zvyšuje úbytek tělesného tuku a snižuje ztrátu svalové hmoty. Při konzumaci bílkovin se navíc současně zvyšuje energetický výdej více než při konzumaci sacharidů nebo tuků.

Výživa hraje u psů se srdečními chorobami důležitou roli. Vhodně upravená dieta může pomoci zpomalit progresi onemocnění a zlepšit kvalitu života pacienta. Dříve se doporučoval snížený obsah bílkovin, avšak v současné době je zřejmé, že pro toto opatření neexistuje žádné odůvodnění. Psi se srdečním selháním potřebují naopak dostatek kvalitních a dobře stravitelných bílkovin, protože u nich hrozí riziko kachexie a úbytku svalové hmoty. Pokud pes současně netrpí těžkým onemocněním ledvin, měl by být krmený krmivem s obsahem vysoce kvalitních bílkovin, které plně pokryjí jeho potřebu na záchovu. Obsah hrubého proteinu by neměl být nižší než 18 % v sušině, vhodnější je alespoň kolem 20 %. Ve složení by měly převažovat bílkoviny živočišného původu, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny v požadovaném množství a poměru.

Z minerálních látek má největší význam zastoupení sodíku (společně s chloridy v podobě kuchyňské soli), dále hořčíku a draslíku. U psů se srdečním selháním dochází ke sníženému vylučování sodíku ledvinami a k hromadění sodíku a vody v těle. Zdravá zvířata dokážou přebytek sodíku snadno vylučovat v moči, u zvířat s onemocněním srdce je jeho vylučování omezené. Proto by měl být obsah sodíku (soli) v dietě pro kardiologické pacienty snížený. V současnosti se doporučuje u časného stádia srdečních onemocnění pouze mírné omezení sodíku. Ani u pacientů léčených ACE inhibitory a některými typy diuretik se nedoporučuje dieta s výrazně sníženým obsahem sodíku, protože tato léčiva způsobují jeho zvýšené ztráty. V rané fázi onemocnění srdce není dieta s výrazným omezením sodíku prospěšná a může mít naopak spíše nepříznivé účinky. Na druhou stranu, nadměrný příjem sodíku je zde také nežádoucí. Majitelé by se měli vyhýbat krmivům, pamlskům a lidskému jídlu od stolu s vysokým obsahem soli. Obsah sodíku je třeba v této fázi udržet pod 0,4 % v sušině krmiva. U psů s vyšším stupněm postižení srdce se již doporučuje mírná až výraznější restrikce sodíku s obsahem 0,08-0,25 % v sušině.

Draslík je u kardiologických pacientů jedním z nejsledovanějších prvků. Některá léčiva mohou vyvolat hypokalémii, jiná zase hyperkalémii. Oba stavy jsou nežádoucí a mohou způsobit vznik srdečních arytmií. U psů je hypokalémie méně běžná a lze ji řešit zvýšenou dotací draslíku z krmiva. Větším problémem může být hyperkalémie, protože se v současnosti používají léky, které způsobují zvýšení obsahu draslíku v séru. Nedostatek hořčíku může také vyvolat arytmie, sníženou kontraktilitu srdeční svaloviny a slabost kosterních svalů. Krmiva pro psy s onemocněním srdce by měla obsahovat alespoň minimální doporučené množství hořčíku, tj. 0,06 % v sušině. Zvýšená dotace hořčíku v krmivu může pomoci potlačit srdeční arytmie.

Pro psy s postižením srdce může být prospěšný také zvýšený příjem určitých látek, které mohou příznivě ovlivnit průběh onemocnění. Je to především taurin, L-karnitin, arginin, omega-3 mastné kyseliny, vitamíny skupiny B a antioxidanty. Taurin je derivátem aminokyseliny cysteinu a řadí se také mezi aminokyseliny. Podílí se na konjugaci žlučových kyselin a je nezbytný pro normální funkci oční sítnice a myokardu. Zvířata ho mohou syntetizovat v játrech, kde vzniká přeměnou ze sirných aminokyselin. Psi jsou schopni syntetizovat taurin v dostatečném množství, proto se u nich nepovažuje za esenciální živinu. U některých plemen byla ale zjištěna souvislost mezi rozvojem dilatační kardiomyopatie a sníženou koncentrací taurinu v séru. Pro psy s onemocněním srdce se doporučuje dotace taurinu z krmiva v množství minimálně 0,1 % v sušině. Psi se srdečním selháním mívají také nižší plazmatickou koncentraci omega-3 mastných kyselin, proto je vhodné je do krmiva doplnit. Navíc působí protizánětlivě a snižují výskyt srdečních arytmií.

MVDr. Eva Štercová, Ph.D.